Sbor Bratrské jednoty baptistů v Chebu

Bratr kazatel Vlastimil Pospíšil se narodil v obci Sikavice-Faustynov u polského Zelova. Rodiče Pavel Emil Pospíšil a Matylda, roz. Němcová, byli potomky českých exulantů z 18. století a byli členy zelovského sboru evangelické reformované církve. Měli dvě děti - Vlastimila a Josefa (1933). Živili se jako tkalci a zemědělci. Druhá světová válka negativně ovlivnila Vlastimilovy možnosti vzdělání. Sotva začal školní docházku, Němci uzavřeli pro české a polské děti všechny druhy škol, a to na celou dobu trvání války, takže rodiče byli nuceni učit děti sami. Když válka skončila, šel Vlastimil do polské školy, ale ještě v témže roce se mnozí Češi z Polska, mezi nimi i Pospíšilovi,stěhovali do vlasti svých předků, do Československé republiky. Po příjezdu byli směrováni do českého pohraničí a Pospíšilovi se usadili v Albeřicích na Žluticku. Rodiče se snažili, aby si obě děti doplnily mezery ve školním vzdělání, a tak Vlastimil po splnění základní školní docházky navštěvoval dva roky zemědělskou školu a pak dálkově jedenáctiletku. Maturitu složil v roce 1958 při bohosloveckém studiu na Komenského evangelické fakultě. V roce 1947 prožil znovuzrození, 31. 6.1949 byl pokřtěn v řece Ohři na Žatecku kazatelem Vladislavem Marešem a stal se členem sboru BJB v Žatci. Již na počátku svého duchovního vývoje se zajímal o misii v Africe, ale rok 1948 jeho plány zmařil. Pak usiloval o studium na Evangelické bohoslovecké fakultě v Praze, ale nebyl přijat. Až když se politická situace poněkud změnila k lepšímu, byl na fakultu přijat v roce 1957 jako jediný uchazeč z řad BJB. Studium na této fakultě ukončil v roce 1962. V témž roce byl povolán za kazatele sboru v Miloslavově u Bratislavy (1.10.1962-31. 9.1978) a ordinován ke službě předsedou BJB bratrem Václavem Tomešem. Členstvo sboru bylo rozptýleno ve třech okresech jižního Slovenska - v okrese Galanta, Dunajská Středa a v části okresu Bratislava-venkov. Během působení kazatele Vlastimila Pospíšila v Miloslavově se oživila práce mládeže, byla obnovena činnost pěveckého sboru, začaly opět biblické hodiny, které se předtím delší dobu nekonaly, byla rekonstruována modlitebna a postaven sborový dům. Po šestnácti letech Pánem požehnané práce následovalo půlroční působení v brněnském sboru BJB, kam dojížděl z Miloslavova (1978). V témže roce byl povolán do kazatelské služby pražského vinohradského sboru (31.10.1978-31.10.1988). V době jeho kazatelského působení ve vinohradském sboru byla provedena největší rekonstrukce modlitebny od roku 1915, kdy byla postavena. Zde prožil z deseti let své kazatelské práce osm let - v pražských podmínkách nesmírně náročných - při rekonstrukci a přístavbě sborových budov. V roce 1988 odešel k lítosti většiny členů sboru do kazatelské služby sboru BJB v Chebu (31.10. 1988-31. 3.1996). Při kazatelském povolání konal bratr Vlastimil Pospíšil práci i pro celou Jednotu. Byl řadu let členem historické komise, komise teologické, členem Evropské federace baptistické mládeže (1968-1969), dvě desetiletí přednášel církevní a biblickou historii na Dálkovém semináři BJB. V letech 1979-1990 byl odpovědným redaktorem Rozsévače a členem Ústřední rady starších BJB v Československu. Po listopadové revoluci (1990-1993) se stal posledním předsedou Bratrské jednoty baptistů v Československu. V roce 1991 byl zvolen místopředsedou Ekumenické rady církví v Československu. (Ze zdravotních důvodů po půl roce z této funkce odstoupil). Podílel se na zpracování Dějin baptistických sborů jak v Čechách, tak na Slovensku „Nesli světlo evangelia“ a „100 let života víry.“ Vydal také tři sbírky básní - „Květy víry“(1993), „Pašije“ (1994), „Květy naděje“ (1995). Dodnes pracuje na Dějinách baptistů v Čechách. V roce 2001 vydal prózu na biblické téma nazvanou „Ráchel,“ v roce 2003 vydal knížku k 200. výročí založení Zelová „Návrat domů“. Byl členem (1994-1995) Výboru pro ekumenické vztahy. Je zástupcem šéfredaktora Rozsévače. V Rozsévači publikuje články na rozličná témata, ponejvíce témata historická. Podle potřeby slouží slovem v různých sborech. Od roku 2003 je členem komise duchovní služby. Bratr kazatel Vlastimil Pospíšil odešel v roce 1996 z aktivní sborové činnosti do důchodu a v témž roce se oženil s Vlastou Švejdovou, členkou brněnského sboru BJB. V Brně působil v Kostnické jednotě jako předseda místního odboru a tři období byl členem Ústředního výboru Kostnické jednoty v Praze. V roce 1984 dostalčestné občanství města Temple ve státě Texas USA.