Sbor Bratrské jednoty baptistů v Chebu

Bratr kazatel Štěpán Křivánek byl jedním ze zakladatelů sboru BJB v Chebu. Narodil se v české vesnici Svatá Helena v Rumunsku jako čtvrtý ze šesti synů manželů Křivánkových, Ferdinanda a Kateřiny, roz. Hrůzové. V dětství a hlavně v době dospívání ovlivňoval jeho duchovní život příkladným způsobem dědeček Ferdinand, první věřící pokřtěný baptista a jeden ze zakladatelů baptistického sboru ve Svaté Heleně. Jeho modlitby za obrácení vnuků, svědecký život a znalost Písma přinesly své ovoce. Štěpán vydal svůj život Pánu Ježíši Kristu a byl na vyznání své víry pokřtěn 2.8.1946. Po účasti na sjezdu rumunské baptistické mládeže byl naplněn obrovskou touhou sloužit na vinici Páně. Krátce potom absolvoval dvouměsíční kurz pro dirigenty. V srpnu 1947 se přestěhoval se skupinkou dalších reemigrantů ze Svaté Heleny do Čech a usadil se v Hochgardu (nyní Šindelová), v okrese Kraslice, kde pracoval dva roky. Tehdy nebyl v blízkosti žádný baptistický sbor, ale bratři se i v této malé vesnici scházeli po domech a bratr Štěpán zde byl postaven před úkol sloužit Božím slovem. V roce 1949 se přestěhoval do Chebu, kde zpočátku pracoval jako pomocný dělník v místním pivovaru. V té době se v Chebu začala formovat budoucí kazatelská stanice a Štěpán Křivánek začal ihned v tomto duchovním obecenství pracovat. V krátké době založil a dirigoval pěvecký kroužek a byl zapojen i do služby slovem. Velmi na něho působil svým zápalem a horlivostí misijní pracovník pražského vinohradského sboru bratr František Kolařík. V roce 1950 se bratr Křivánek oženil s věřící dívkou, také ze Svaté Heleny, Alžbětou Boháčkovou, s níž měl dva syny Stanislava (1951) a Miroslava (1959). V letech 1950-1954 prodělal čtyři těžké operace - další zkoušky víry, kterými ho Pán provedl a připravil si ho tak pro službu. Protože už nemohl dělat těžkou práci, doplnil si české základní vzdělání ve večerní škole a absolvoval rekvalifikační kurz na mechanika - opraváře strojů. Tuto práci pak vykonával do roku 1966. V roce 1959 byl bratr Křivánek zvolen laickým kazatelem sboru a zároveň až do roku 1966 byl i odpovědným správcem sboru. V roce 1966 byl zvolen kazatelem sboru na plný úvazek, k čemuž dostal tehdy nutný souhlas Státního úřadu pro věci církevní. Kazatelskou službu vykonával do května roku 1975, kdy mu byl odebrán státní souhlas. Necelých deset let jeho práce kazatele chebského sboru Pán Bůh velice požehnal, neboť v té době sbor postavil novou modlitebnu v Chebu, v Libé rekonstruoval domek pro účely bohoslužeb a zahájil práci na čtyřech stanicích. Po zákazu duchovenské činnosti začal bratr Křivánek opět pracovat jako opravář šicích strojů. Činnosti ve sboru se však nevzdal. Pracoval ve staršovstvu, v pěveckém sboru a vedl hudební kroužek. Později mohl sloužit i kázáním evangelia, avšak k řádné kazatelské službě již státní souhlas nedostal. Z časnosti na věčnost si ho Pán odvolal po osmé těžké operaci ve věku 56 let.

.