Sbor Bratrské jednoty baptistů v Chebu

   „Proto se navzájem povzbuzujte a buďte jeden druhému oporou, jak to již činíte.“ 1. Tes 5, 11

POSPÍŠIL VILÉM (7.12.1907-12. 7.1980)

altBratr kazatel Vilém Pospíšil se narodil v obci Michalovka na ukrajinské Volyni, v chudé rolnické rodině potomků pobělohorských exulantů Bedřicha Pospíšila a Alžběty, rozené Markové. Oba rodiče byli členy místního baptistického sboru. Po skončení studia nižší střední školy v ruském a polské jazyce, přerušeném první světovou válkou, pomáhal Vilém svým rodičům v jejich malém zemědělském hospodářství. Po delším vnitřním zápasu a po vytrvalých modlitbách svých rodičů vydal mladý Vilém již ve svých sedmnácti letech své srdce Pánu Ježíši. V roce 1925 byl pokřtěn kazatelem Pavlem Slámou a stal se členem mirotínského baptistického sboru. Již od samého počátku se podílel na službě Slovem, svědčil, kázal. Záhy sbor rozpoznal jeho obdarování a vyslal jej v roce 1930 ke studiu na teologickém baptistickém semináři v polské Lodži. Po jeho absolvování v roce 1933 pracoval nejprve jako cestující kazatel až do února 1934. V témže roce se oženil s Olgou Volanskou, dcerou kazatele Viléma Volanského. Narodili se jim dva synové - Miloslav (1935) a Jan (1944), který se také později stal baptistickým kazatelem. Na pozvání Ústředí slovanských baptistů v Polsku nastoupil bratr Vilém Pospíšil v roce 1934 práci kazatele v polském baptistickém sboru v Tarnově. Po skromných začátcích a těžké práci zde vyrostl pěkný více než 50 členný sbor, z něhož pak také vzešli čtyři polští kazatelé. Bratr Vilém Pospíšil zde působil až do října 1945, kdy se spolu se svou rodinou a dalšími českými reemigranty navrátil do země svých předků. Usadili se na severní Moravě v obci Vikýřovice u Šumperka. Zde se bratr Vilém Pospíšil ujal v roce 1946 práce kazatele místního sboru baptistů. Pán jeho práci žehnal, pod jeho vedením sbor rostl početně i duchovně. Byla renovována modlitebna, v roce 1955 měl sbor již 170 členů, krásnou mládež, pěvecký sbor a velkou nedělní besídku. Jeho práce zde však byla násilně přerušena, když v době politické persekuce církví byl v roce 1955 zatčen a odsouzen na tři a půl roku vězení. Když se v roce 1958 s podlomeným zdravím vrátil, nesměl již dále vykonávat práci kazatele. Až do roku 1968 pracoval jako dělník v Eternitových závodech v Šumperku. Od roku 1969 opět sloužil vikýřovickému sboru jako kazatel až do roku 1971. Potom přijal ještě na dva roky (1971-73) pozvání sboru BJB v Praze na Vinohradech a v letech 1975-77 sloužil ještě jako kazatel sboru BJB v Chebu. Tam pak skončil ve věku sedmdesáti let svoji aktivní kazatelskou službu a odešel na odpočinek do Vikýřovic. Zemřel po vážné nemoci v létě roku 1980. Bratr kazatel Vilém Pospíšil byl výrazným, mocným svědkem evangelia. Jeho kázání měla nebývalou moc a sílu, protože byla přísně biblická a poznamenaná jeho vlastními zkušenostmi s Bohem i životním utrpením.

.